Detaily titulu

Nakladatelství:	Dauphin
ISBN	9788072724536
Počet stran	232
Dostupné od	30. 4. 2013
Médium	kniha
Vazba	brožovaná vazba

Žánry

Anotace

Nynějším pivařům ku poučení i bujarému zpěvu podle vydání z roku 1909 vyšlému jako příloha časopisu Sládek, neodvislého týdenníku pivovarského, podává znamenitý pivař Jakub Šofar, jenž knihu tuto též okomentoval a náležitostmi vybavil.
"Kniha tato je připraveno jako četba "kratochvilná", což je další nepřekonatelná limita oddělující naši současnost od té Zíbrtovy. Připravit něco tak náročného jen z radosti k radosti druhých. Nemožné. Neslýchané. "
J. Š.

"A kdé se pívo pije, tam se dobře žije... "
Tyto písně můžete békat, hulák, broukat si, vyřvávat, popěvovat ba i pěti a přitom se mlátit půllitrama do hlavy, lejt si do hlav plzničky, gambáče nebo staráče, škopkovat a pořádně zachlastat, bejt vylepenej u škopku, popojíždět, pít první i poslední ligu a sedět v lokálu až do židlí, až budou na ježky. A přitom si stále zpívat...

Dr. Čeněk Zíbrt (1864-1932) jeden z nejplodnějších českých autorů, se pod vlivem profesora Jana Gebauera zabýval mnoha zdánlivě okrajovými oblastmi kulturní historie a jeho tematický záběr byl obdivuhodně široký - dějiny včelařství v českých zemích, dějiny hradu Zvíkova, dějiny šachové hry v Čechách, dějiny českého kroje, výskyt bobra u nás, staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní, myslivecké pověry a čáry za starých časů, skřítek v lidovém podání staročeském, seznam pověr a zvyklostí pohanských v VIII. věku, česká chalupa, staročeské rýmování o pernikářství, dějiny tance v Čechách, bibliografický přehled českých národních písní, rychtářské právo, palice, kluka, staročeské obyčeje a pověry pivovarské, staročeské obyčeje a pověry mlynářské, čeští blouznivci náboženští odvedení k vojsku v roce 1783, staročeská kniha cukrářská a kuchařská, Frantova práva aneb pijácké cechy, staročeské umění kuchařské a četná další díla. Pocházel z bohaté selské rodiny z Písecka a jeho ústřední zájem tvořilo studium života venkovského lidu. Nikdo z vědců Zíbrtovy generace nebyl tak pevně spjat se svými venkovskými kořeny jako on. Zároveň byl známým a uznávaným vědcem evropského formátu.