Detaily titulu

Nakladatelství:	VŠUP
ISBN	9788090681798
Počet stran	250
Dostupné od	6. 5. 2019
Médium	kniha
Vazba	brožovaná vazba

Žánry

Anotace

Výjimečná stavba s pohnutou historií a tragickým koncem. Legendární dejvický hotel Praha opět ožívá - ve stejnojmenné rozsáhlé monografiI sochaře, publicisty a neúnavného ochránce umění ve veřejném prostoru Pavla Karouse a jeho spoluautorů. Kniha na 250 stránkách mapuje historii vzniku, provozu i ostudného zániku této unikátní stavby čtveřice architektů Paroubka, Navrátila, Černého a Sedláčka z konce 70.let minulého století. Hotel stavěný původně pro komunistickou elitu, se stal výstavní skříní toho nejlepšího, co bylo tehdy architektonicky i designově možné - možná paradoxně bez ideologického zabarvení. Osvětlení navrhoval geniální Stanislav Libenský či Pavel Hlava, autorské lampy Karel Volf, sochařskou výzdobu Břetislav Benda a Miloš Krátký. Nábytek navrhoval mezi jinými i Zbyněk Hřivnáč.

Luxusu pokojů i apartmánů s výhledem na Pražský hrad (tehdy naprosto nadstandardně vybavených barevnou televizí a ledničkou i vcelku standardně odposlechy tajné policie StB) si v průběhu let užiívali takoví přátelé socialismu jakými byli Jásir Arafat či Muammar Kaddáfí. Luxusní a vysoce kultivované prostory hotelu byly po pádu režimu převedeny na Prahu a sloužily nejen VIP hostům (např. hudebník B.B.King či hollywoodské hvězdy Tom Cruise a Nicol Kidmanová), ale i široké veřejnosti. Na úsvitu nového tisíciletí byl hotel bohužel zprivatizován kontroverzními firmami a ministerstvo kultury mu následně, i přes řadu intervencí architektů i historiků, odmítlo přidělit status památky. V tragickém finále pak celou stavbu nakonec poslal k zemi miliardář Kellner. Hotel Praha - to je nejen příběh unikátní architektury, ale také transformace české společnosti od reálného socialismu k reálnému kapitalismu.

Provokativní obálku ztvárnil Vladimir 518, grafickou podobu knize vtiskla Tereza Hejmová a Terezie Štindlová. Společně s Pavlem Karousem (autorem projektu i stejnojmenné knihy Vetřelci Volavky, mapující umění ve veřejném prostoru před rokem 1989) se na publikaci podíleli i historici Ladislav Zikmund-Lender a Milena Bartlová a dokumentarista Martin Kohout.