Tato knížka je výborem z dosud nevydané básnické tvorby Ivana Jelínka (1909-2002). Jelínkův dlouholetý přítel, esejista monsignor Karel Vrána v poděkování za jeho báseň Na závěr do prázdna z roku 2002 autorovi napsal: „Dotýkáš se a vyslovuješ nejhlubší tajemství naší lidské existence. Do vyprázdnění nicoty, přes znicotňující nicotu prchající časnosti přijíždí posel BYTÍ. Prázdnota času se uzavírá, aby se hned a znovu otevřel do propastné světelnosti věčnosti, v niž přebývá LOGOS, SLOVO, jehož Ty jsi věrným pastýřem." Kritik Jiří Trávníček upozorňuje na jiný aspekt básníkovy tvorby. „Vstupem do Jelínkovy poezie vcházíme do laboratoře jazyka," napsal v doslovu k básníkově poezii z období jeho druhého exilu. Novotvary, archaismy a složeninami byl ostatně Ivan Jelínek proslulý. Nejen v poezii. Některé z nich pronikly i do jeho překladů politických komentářů vysílaných na vlnách rádia BBC, kde byl dlouholetým redaktorem. Editorem svazku je pan Milan Kocourek, jeho redakční kolega žijící ve Velké Británii. „Domníváme se, že daný název vyjadřuje jak záměr výboru (poslední, už posmrtný hlas) a stejně tak jako obsahuje slovo, jež bylo pro Ivana Jelínka nad jiné klíčové - prázdno, prázdnota", dodává ke knize Milan Kocourek. Vychází v exkluzivní grafické úpravě Martina Peciny.
Tento web využívá Cooikes pro:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)
Natavené Cooikes:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)