Román o sympatických outsiderech, který vyšel poprvé v samizdatu v roce 1980, a za který autorka získala v roce 1982 cenu Egona Hostovského. Lenka Procházková (1951) vstoupila do české literatury románem "Růžová dáma," který vyšel v samizdatu roku 1980 a za jeho vydání v exilovém nakladatelství Index získala Hostovského cenu (1982). Také další dva romány (Oční kapky a Smolná kniha) a povídkové sbírky (Přijeď ochutnat, Hlídač holubů) vycházely nejprve v Edici Petlice, v exilových vydavatelstvích a překladech. Poslední knihou psanou pro samizdat byl dokument "Jan Palach." Od roku 1990, kdy autorka publikuje oficiálně, napsala a vydala dalších několik knih ("Pan ministr," "Zvrhlé dny," "Šťastné úmrtí Petra Zacha," Jak si stojej nebožtíci," "Dopisy z Bamberku," "Beránek," "Zavři oči,") a scénářů pro televizní a rozhlasové hry (Čtyři ženy Alexandra Makedonského, Exitus, O babě hladové, Milá slečno!…) V roce založila 1994 občanský spolek na podporu nezávislé justice "Šalamoun," který publicisticky sledoval význačné právní případy (spor o vlastnictví korunovační katedrály atd.)
Tento web využívá Cooikes pro:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)
Natavené Cooikes:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)