Kniha je souvislým vývojovým obrazem dějin českého volného verše. Úvodní kapitola přináší výklad principu rytmu ve volném verši v termínech rytmického zaměření účastníků poetické komunikace, vyjádřeného při tvorbě i vnímání specifickou rytmickou intonací. Následujících pět kapitol konkrétně a na základě individuálního rozboru všech relevantních textů probírá cestu volného verše od jeho počátků v symbolismu přelomu století až po autory let padesátých a šedesátých, přičemž tvorbu zařazených autorů sleduje až do současnosti. Veršový rytmus je pozorován v souhře celé poetiky zkoumaných děl, jejich významové výstavby, v souvislosti s básnickými směry a uměleckou orientací skupin i individualit. Čtenář je tak informován např. o typech poetistické tvorby a o zásahu klasického i pozdního surrealismu, podrobně jsou probrány rytmické styly básníků Skupiny 42, Holanův verslibrismus v lyrice i epice, obraty k volnému verši u autorů starší generace (Seifert, Hrubín, Závada) v 60. letech, proměny rytmu intenzivně spolutvořící básnický vývoj Jana Zahradníčka nebo Ivana Diviše. Jsou rozpoznány a pojmenovány některé přechodné útvary mezi veršem volným a pravidelným. Na pořad přicházejí volné verše desítek básníků — nejmladší ještě sledovaní jsou Petr Král a Jiří Kuběna. V závěru se klade aktuální otázka krize volného verše v současnosti. Jednotný metodologický přístup a systematické sledování rytmických činitelů, jež působí po celé zkoumané období, umožňuje zachycení členitého tématu v jeho kontinuitě, ale nevylučuje ani konkrétní odpovědi na dílčí zájmy čtenáře zajímajícího se o rytmus svého oblíbeného básníka.
Tento web využívá Cooikes pro:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)
Natavené Cooikes:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)