Významný italský pěvecký pedagog a hudební publicista líčí ve strhujícím eseji belcanto jako epochální fenomén, ve kterém hudebně vykrystalizoval vkus, smyslová vnímavost a vybroušená představivost baroka. Počínaje florentskou cameratou (okolo r. 1600) a konče Rossinim osvětluje na příkladech stěžejních pěveckých partií a na výkonech nejpůsobivějších interpretů umělecké předpoklady, které opravňovaly pěvce k přívlastku "belcantový".
Tento web využívá Cooikes pro:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)
Natavené Cooikes:
a) nezbytné cookies pro správný chod webu (řazení knih, vkládání knih do oblíbené atd.)
b) anonymní vyhodnocování návštěvnosti (Google analytics)