Detaily titulu

Nakladatelství:	Host
ISBN	8086055981
Počet stran	184
Dostupné od	21. 6. 2000
Médium
Vazba	Pevná bez přebalu lesklá

Žánry

Anotace

Ladislav Novák (1925–1999) byl autorem, který se rovnomocně prosadil na poli slovesného i výtvarného umění. Vyšel ze surrealismu, ale výrazně ho ovlivnila i spirituální tvorba J. Demla či B. Fučíka. Už na konci padesátých let se začíná věnovat experimentální poezii (především konkrétní, auditivní i vizuální). V následujícím desetiletí patří spolu s dvojicí Hiršal-Grögrová k nejvýznamnějším představitelům experimentálního verše u nás. Ve svém díle se dotkl lettrismu, básnických anihilací, tvorby „preparovaných“ a „spečených“ textů. Pokoušel se o slovesnou paralelu k abstraktnímu malířství. Ve stejném čase se také začal soustavně věnovat výtvarné práci, se kterou se prosadil zejména v zahraničí. Jeho dílo bylo zastoupeno v řadě významných antologií a expozic. (Proslul zejména jako objevitel nové formy gestického umění, takzvanými froasážemi.) Ladislav Novák však nikdy nerezignoval na psaní „tradičních“, neexperimentálních básní. Inspirátorem svazku Neztracené básně je Novákův přítel a generační souputník, básník Ivan Slavík. V korespondenci, kterou spolu po několik desetiletí vedli, zasílal Ladislav Novák I. Slavíkovi také básně. Tyto texty, které se překvapivě liší od Novákovy obecně známé polohy autora-experimentátora, vydávají svědectví o tom, že se Ladislav Novák v různých obdobích neustále navracel k původní spirituální inspiraci. Pro mnohé čtenáře může být tato skrytá básníkova tvář opravdovým překvapením.